Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání
  • Články

    Bratři Kazarovi



         „Na Nových Hutích žili bratři Kazarovi,“ vypravuje mi ve své dílně Láďa Marek. „Mladší se jmenoval Paľo, starší Ondra. Utekli z vojny a deset let se skrývali v lesích. Táta jim vyrobil v chlívku u prasat skrýš. Když hrozilo, že přijde šťára, vlezli si do ní, táta je přiklopil, zahrnul dekl hnojem a nikdo je nenašel. Když se potulovali po lesích a doma bylo bezpečno, nechali rodiče podkrovní okénko otevřené. Přišla-li na chalupu kontrola, okno zůstalo zavřené. Okolo stavení rostl živý plot a za plotem běhal zlý pes.Krupeje

          Bráchové se živili pytlačením. Starší byl vyhlášený opravář všeho možného a kdekdo si u něj nechával opravovat kola, auta, rádia. Mladší měl ženu, a tak doma přibývaly děti. Říkalo se, že Kazar čas od času přijde domů, udělá dítě a zase se ztratí. Bůhví jak dlouho by to těm dvěma ještě vycházelo, kdyby jednoho dne nešli lesem hajný Pešta a fořt Kutheil. Zaslechli výstřel. Šli se podívat, kdo tam střílí. Viděli Kazara sklánět se nad srnou. Hajný znal ještě jejich třetího bratra, který se těm dvěma, co dezertovali, podobal. Myslel, že je to on.

         Kazare,“ řekl udiveně. „Co tu vyvádíš?“

         Pytlák se lekl, že ho hajný poznal, a napálil do něj sekané olovo. Stejně tak střelil i do fořta. Oba tam zůstali ležet jako mrtví. Bratři odešli, ale hajný se zmátořil a odplazil se na vimperskou silnici. Tam zůstal ležet a tam ho také kdosi našel a zavolal pomoc. Zachránili i fořta. Přesto oba po několika letech umřeli na otravu olovem.

         Po bratrech Kazarových jako by se země slehla. Ale spravedlnosti došla trpělivost. Na dva tisíce vojáků začalo pročesávat les. Rozhlas ve Vimperku hlásil zákaz vstupu do lesů, kde se mělo střílet ostrými. Bylo to na podzim roku 1964. Kazarové odolávali, ale v listopadu už jim začala být zima. Jednoho dne zahlédli pátrači z vrtulníku kouř vystupující zpoza skály. A tak je lapili. 

     

    Text a foto: Roman Szpuk 

     

     


     

     

    MINIATURY Romana Szpuka :

     

    1. Uplakaný čert

    2. Hrušky 

    3. Vánoční vzpomínka

    4. Co všechno ten nástroj dovede

    5. Nešahej na ten sníh

    6. Otto Hrdina

    7. V údolí Losenice 

    8. Pavoučice sněžná

    9. Šla Kačenka podle vody

    10. Vzpomínka na Krýmuse

    11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati

    12. Letící oblaka

    13. Pan Kodýdek

    14. Cesta pulsu

    15. Život a smrt

    16. Deštníky

    17. Poklady

    18. Krucifixy

    19. Velikonoční vejce

    20. Koza v kapli

    21. Kolečka vypálené trávy 

    22. Boubínská noc

    23. Ovečky

     

     

    Sdílet





    Komentáře   

     
    #1 Stany 2017-05-28 12:35
    Ano,je to přesně tak.Můj děda mi o tom vyprávěl.St
    Citovat