Duchovní pohled P. Tomase

DUCHOVNÍ POHLED OTCE TOMASE

Na úsvitě přišel (Ježíš) opět do chrámu a všechen lid se k němu shromažďoval. On se posadil a učil je. Tu k němu zákoníci a farizeové přivedou ženu, přistiženou při cizoložství; postaví ji doprostřed řeknou mu: „Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice. V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“ Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi. Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“ A opět se sklonil a psal po zemi. Když to uslyšeli, vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až zůstal sám s tou ženou, která stála před ním. Ježíš se zvedl a řekl jí: „Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?“ Ona řekla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“ Ježíš k nim opět promluvil a řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“

Evangelium podle Matouše, kapitola 10, verše 16 až 22

 

Dnešní příběh pojednává o dvou prstech: ukazováček a palec. Oba je používáme, ale velmi odlišně neboť i samotné prsty mají velice odlišné schopnosti. Je velmi náročné udržet ukazováček pod kontrolou, a tudíž nám vyjede bez problémů jako prst přísného soudce, který vidí všechno, co není v pořádku. Při tomto pohybu si všimněme jak je relativně snadný, nenáročný na svalstvo. Že by to bylo tím, že ukazováček tak často používáme? Palec přitom schováváme, aby náhodou nevykukoval, ne ukazoval na mě samotného. Pokud zkusíme zamířit palcem na sebe, zjistíme, že je to náročnější. Musíme se soustředit, pořádně natáhnout svalstvo palce.

 

Ježíš v dnešním příběhu neospravedlňuje chování cizoložnice. Učí lidi žít s vlastními chybami a s chybami druhých. Neslevuje její počin, nehledá polehčující okolnosti. Zároveň neposuzuje horlivost samozvaných soudců. Ví, že si podle zákona zaslouží ukamenování. Ježíš jde jako vždy hlouběji: odvrací pozornost přítomných žalobců na ně samotné. Vyzývá je k sebereflexi. Prezentuje nastalou situaci jako příležitost k zamyšlení se nad sebou samým: jak jsem na tom vlastně já? Možná nejsem cizoložník, ale nežiji v jiných oblastech svého života z ohleduplnosti a laskavosti, z trpělivosti a milosrdenství druhých lidí a Boha? Vlastně říká: používejte svůj palec více než svůj ukazováček. I nám Ježíš odpouští, neodsuzuje nás, ale dává nám novou šanci: „Jdi, a už nehřeš!“

P. Tomas van Zavrel