Miniatury: Jepice

Jepice

 

     Před pár dny si na slunci naposledy vrzlo saranče zbylou nohou, dnes začalo sněžit. Je to vlhký sníh, asi ho doprovázejí i kapky deště, ale na trávě už leží bílá břečka. 

     Vracím se ze stanice. Přede mnou letí jepice. Ukazuju na ni prstem. Jepice odbočuje a mizí k lesu. Můj prst setrvá na místě, ukazuje na břízu s posledními žlutými lístky. Bříza se zachvěje, zatřepetá. Všude okolo vládne bezvětří. Možná jepice věděla, kam odbočuje. Třeba tam zejí dokořán neviditelná vrata, která vedou na nebeskou hostinu. Má tam dohodnuté nějaké taneční vystoupení.

 

***

 

miniatura11 11     Vzpomínám na kamaráda a básníka Aléna Malinu. Je nemocný. Rád by za mnou přijel na návštěvu, ale těch třista metrů od parkoviště by možná nedošel. I když má ohromnou vůli. Nebojí se ani do skal. V polovině října mi poslal tuto básničku:

 

Slunný podzimní den

 

(park Na Sadech v Českých Budějovicích)

 

U stromů všude plno zlata.

A tam, kde ještě zelená,

vítr ji hebkým stehem látá.

Kosům se ztrácí kolena

v záplavě žluti.

 

***

 

     Teď už je listopad. Těch mlh! Přes den je šero, během noci mléčný vzduch prosvětluje měsíc. Je ale na ústupu. Mohu dlouze mlčet. Jako v románu Nebeští jezdci, kdy trosečníci na člunu, umírající hlady a žízní, také jen mlčeli. Protože všechno už bylo řečeno. Všechno? Třeba ne. Třeba nějaký verš ještě čeká na svoji chvíli, na okamžik zrození jako kukla dešťové kapky, z níž se vyklube sněhová vločka.

     Alén mi poslal další báseň. Je o stromu, který je mu společníkem. Vídá ho denně z okna. Stačí jeden takový strom k poznání světa. Ba jediný list stačí. A možná jediný den života prosté jepice, která vidí to, co my, lidé, nevidíme:

 

Ztišená noc při pohledu z okna

 

(mezi druhou a třetí ranní)

 

Zčeří-li vánek struny

suchému listí,

jež se zuby nehty

z posledních sil ještě drží

v již téměř bezvlasé

podzimní koruně stromu,

tu hudba připomíná

vlahý déšť.

Jak lahodná to melodie

před ulehnutím k spánku.

 

Wolfgangu Amadee,

jistě jsi ji také slýchával…

 

 

Text: Roman Szpuk

Foto: Mlžný les na Churáňově, snímek je pořízen kamerou obskurou, dírkovou komorou.  

 

 


 

 

MINIATURY Romana Szpuka :

 

1. Uplakaný čert

2. Hrušky 

3. Vánoční vzpomínka

4. Co všechno ten nástroj dovede

5. Nešahej na ten sníh

6. Otto Hrdina

7. V údolí Losenice 

8. Pavoučice sněžná

9. Šla Kačenka podle vody

10. Vzpomínka na Krýmuse

11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati

12. Letící oblaka

13. Pan Kodýdek

14. Cesta pulsu

15. Život a smrt

16. Deštníky

17. Poklady

18. Krucifixy

19. Velikonoční vejce

20. Koza v kapli

21. Kolečka vypálené trávy 

22. Boubínská noc

23. Ovečky

24. Bratři Kazarovi 

 25. Domov

26. Táta

27. David je fatalista

28. Noční bouřka na Boubíně

29. Fenka a okoun

30. Duha

31. Cestou z Najmanky na Radost

32.Žluna

33. Rehabilitace

34. Bez střechy

35. Jako bílý šátek

36. Nepoučitelní

37. Dobršská brána

38. Hvězdy a psík

39. Malá ťapkající holčička

40. Zářijové plody 

41. Buchingerův dvůr 

42. Pouť na Luzný

43. Jaké má oči? 

44. Nejmanka u Hrbu 

45. První sníh 

46. Úplňková noc

 

{jcomments on}