Uplynulý rok z pohledu starosty a místostarostky Sušice

Rok 2012 nás posunul o kus dál

Není na škodu si připomínat, co se v uplynulém období podařilo, co se nepovedlo a z čeho si máme vzít poučení. Každá zkušenost, i ta špatná, by měla přinést pozitivní výsledek. Třeba jen v tom, že si uvědomíme, že příště je zapotřebí „to” udělat lépe. Ale těch dobrých zkušeností a okamžiků spokojenosti nad tím, co se podařilo, je určitě víc. A to i z pohledu starosty Bc. Petra Mottla a místostarostky Ing. Věry Marešové.

 

Ohlédneme-li se za rokem 2012, začal poněkud zmatečně – přenesení vyplácení sociálních dávek na úřady práce (sociální reforma) dokázalo zamotat hlavu úřadům, úředníkům i těm, kteří dávky pobírají. I přes počáteční zádrhele se podařilo většinu synchronizovat a uvést do funkčního stavu.

 

Začala realizace obnovy Ostrova Santos, více než pětadvacetimilionový projekt, na jehož výsledek (letos v červenci – srpnu) se těší nejen Sušičáci.

 

K zápisu do prvních tříd dvou základních škol přišlo 145 dětí – kolik jich bude letos?

 

Sušice obdržela uznání průzkumu Město pro byznys, jako „Nejbezpečnější město v kraji”.

 

Karolína Galušková sbírala jeden úspěch za druhým doma i v zahraničí, ale nenechali se zahanbit ani ostatní sportovci a umělecká branže – dvěma stříbry a jedním bronzem skončila účast Sušického dětského sboru na světové olympiádě dětských a mládežnických pěveckých sborů v americkém Cincinnatti. Dlouholetý sbormistr SDS Josef Baierl oslavil v loňském roce v plné síle a svěžesti významné životní jubileum.

 

Úspěchy žáků všech škol by jen při jejich vyjmenování zabraly celou stranu, proto jen připomeňme, že cenné kovy a úspěšnou realizaci projektů na poli praktických dovedností, vědomostí, sportovních výkonů, uměleckých vystoupení aj., mají za sebou vlastně všichni – mateřinky, základky i střední školy.

 

Byla zahájena dostavba historické strážnice v areálu Muzea Šumavy, vybudován nový prostor, zpřístupněny dosud neotevřené části muzea. V červnu letošního roku bychom měli mít možnost, po dokončení projektu, posoudit, jak se celá akce podařila.

 

Naplno se rozjelo několik zásadních investičních projektů – výstavba bazénu, rekonstrukce kina a výstavba komunitního centra. Zatímco prvně jmenovaný bude dokončen až v závěru letošního roku, kino a „Káčko” jsou už v plném provozu.

 

Proběhla výběrová řízení na dvě ředitelská místa – nové vedení dostalo Městské kulturní středisko (a také přejmenování na SIRKUS) a budoucí nová organizace (nyní už oficiálně zřízená) Sportoviště města Sušice.

 

Nemocnice se prodávat nebude – jednoznačné vyvrácení spekulací o prodeji Nemocnice Sušice o. p. s. zaznělo v průběhu roku ze strany vedení města mnohokrát. Proběhla jednání s krajem ohledně podpory sušické nemocnice a byla uzavřena dohoda o spolupráci – Memorandum.

 

Sušicko proslavil další výrazný umělecký projekt – oboustranný skleněný reliéf sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti, z dílny sklářky Vladěny Tesařové , iniciovaný kytarovým virtuosem Lubomírem Brabcem, stojí na čepickém mostě a pomyslně střeží nejen obec, ale hlavně Otavu a vodáky na ní.

 

Ochotnické divadlo v Sušici „SCHODY” opět nezklamalo a do nové sezóny přišlo s novým kusem – Trhák byl opravdu trhákem a několikero vyprodaných představení ve městě i mimo něj svědčilo o tom, že ochotnické divadlo má nejen v Sušici pevné kořeny a diváckou budoucnost.

 

„Lerchovka” oslavila neuvěřitelnou třicítku – gratulovat jí přišli žáci a pedagogové bývalí, i současní (někteří v doprovodu ‘budoucích’).

 

Nových 39 bytů pro seniory a kompletně vybavené sportoviště v červnu otevřela SOŠ a SOU Sušice, byla dokončena 4. etapa výměny oken v městských bytech, rekonstrukce kotelen, rozjela se rekonstrukce Domova pro seniory.

 

Další titul Stavba roku Plzeňského kraje putoval do Sušice – získala jej novostavba výrobní haly firmy Compotech.

 

Sušické slavnosti, kulturní léto, spuštění kina, přestěhování knihovny, kurzy, tance soutěže, výlety – kulturní život v Sušici byl opravdu pestrý a vydařený a všem pořadatelům za to patří dík! Pozornosti veřejnosti neušlo ani otevření nové minigalerie Branka na sušickém nábřeží.

 

A ještě můžeme vyjmenovat: plány na bezbariérovou Sušici, měnící se tvář Santosu, město plné turistů, studentské divadlo, studentský film, oslavy jubilejí a připomenutí památky významných občanů města …

 

Pokračování sociálních kotrmelců zavedením sKaret, systému DONEZ, nefungujícího předraženého registru vozidel, ale třeba i státní maturity – to zase leží na druhé straně vah.

 

Politické přestřelky, volby, otázka nového centra obchodu a služeb, investiční záměr do nové výroby…. i to s sebou rok 2012 přinesl.

Přesto, podíváme-li se na výše uvedené celkem, určitě je možné říci, že Sušici celý ten rok zase posunul o kousek dál.

 

Když si takhle vyjmenujeme většinu z proběhlých událostí, vypadá to, že snad ani žádná zásadní negativa významně rok 2012 v životě města a jeho občanů nepoznamenala. A jak to vidí první dva lidé ve vedení města, starosta a místostarostka?
Jaký byl podle vás rok 2012? Z čeho máte ve své práci největší radost a co vám přidělává vrásky?

 

starosta

Bc. Petr Mottl
„Rok 2012 byl rozhodně velmi aktivní. To je ostatně vidět i z toho výčtu. Rád bych zmínil ale věc, která v něm není – sloučení škol. Jakkoliv byl tento krok zpočátku brán jako kontroverzní, ukázal se jako správný. Mluvím o tom s řediteli škol i s rodiči a ti mi potvrzují, že nejsou problémy, že si zvykli a jsou spokojení. Takže jsem spokojený i já, že se tento krok, vedoucí k optimalizaci základního školství, daří naplňovat bez výraznějších problémů.

 

Těší mě, že jsme došli ke shodě se zastupiteli a nebudeme zvyšovat ani poplatky za odpady, ani nájemné. Ačkoli se zvýšil poplatek za vodu, tak pokud srovnáme celkové náklady na bydlení v Sušici s podobnými městy v regionu i mimo něj, jsme na tom dobře, rozhodně se držíme v té části nižších nákladů na bydlení v městských bytech.

 

Z čeho mám radost? Tak třeba z toho, že nepřišel avizovaný konec světa, že se nenaplnily katastrofické scénáře a že se lidé nenechali zastrašit a dívají se pořád dopředu, do budoucna. Plánují, těší se … a to je ono, to je to, co posouvá nás samotné i celé město dopředu. „Pracovně” mám radost ze všeho, co se povedlo dotáhnout do úspěšného konce – ať už jsou to školy, nové kino, centrum ‘Káčko’… Od nápadu po dokončení je to dlouhá cesta a můžou se na ní vyskytnout nepředvídatelné zádrhele. Jsem potěšen, že je dokážeme řešit bez ohledu na to, jestli světem cloumá ekonomická nebo jiná krize. A znovu za dobrou práci děkuji všem – ať už zaměstnancům radnice, nebo spolupracovníkům z různých organizací, externím odborníkům, občanům za připomínky a nápady. Radost mám i z toho, že se lidé dovedou odpoutat od čistého materialismu a věnovat se více kulturnímu, společenskému a duchovnímu životu. V tom si myslím, že je Sušice tak trochu výjimečná ve srovnání s jinými, i mnohem většími, městy – funguje tady spousta organizací, zájmových sdružení, spolků, které jinde nenajdete. Nemá smysl se zabývat věcmi, které nemůžeme ovlivnit, ale má smysl dělat všechno pro to, aby to co je v našich rukou, dopadlo co nejlépe. I když je k tomu zapotřebí někdy velkého úsilí.

 

Ne snad že by mi to přidělávalo vrásky (ostatně on už se o to postará i čas), ale docela mi vadí, když narážím na tvrdošíjné odmítavé postoje k čemukoliv. Taková ta „blbá nálada”, na kterou se dá sice hodně svést, ale vůbec nic neřeší. Přál bych si, abychom se uměli víc radovat z malých úspěchů a dobrých lidí a vážit si jich. Přát úspěch sobě navzájem. Není to samozřejmost.

 

A co mně, jako ne-starostovi, Petru Mottlovi, udělalo v poslední době radost? Určitě svátky s rodinou, to že jsme je prožili ve zdraví a společně, v pohodě. Jsem zase o něco bohatší.”

 

 

mistostarostka

Ing. Věra Marešová
„Připadá mi, že rok 2012 byl zase o něco kratší než ten předešlý. To bilancování je čím dál tím častější. Z roku 2012 mám osobně celkově lepší pocit než z předešlého. Měla jsem více času a prostoru věnovat se záležitostem a oblastem, které posunují naše město dopředu. Jedná se hlavně o výše uvedené investiční projekty. Jsou ale i rozhodnutí, kde nemám dobrý pocit z toho, že jsem byla pro. Příště budu moudřejší. Vrásky mi to sice nepřidělává, ale osobně se nemohu ztotožnit s tím, že sušické kulturní centrum se jmenuje SIRKUS.

V mojí práci mám asi největší radost z dobré spolupráce. Není všude samozřejmé, že volení zastupitelé a radní přistupují k řešení problémů objektivně. V Sušici ten pocit mám a všem jim za to děkuji. Dále děkuji za velmi tvůrčí aktivitu našeho investičního oddělení, s kterým nejvíce spolupracuji. Těší mě celková činorodost občanů města ve všech oblastech, občanské, společenské, spolkové, kulturní, sportovní. Děkuji vám.”

 

Co čeká Sušici v letošním roce? Co je prioritami, co teprve ve fázi plánování?

Bc. Petr Mottl
„Určitě nás čeká kvalitní dokončení všech rozpracovaných projektů. Ono jich není málo i když se většinou mluví jen o těch velkých, jako je bazén a Santos. Ale jsou to třeba opravy a rekonstrukce silnic, infrastruktury, bytů, zlepšování prostředí v Domově pro seniory, v Domech s pečovatelskou službou, provoz nemocnice, veřejná prostranství a další a další. Co se týká oprav městských bytů – v letošním roce proběhne už pátá etapa výměny oken, v horizontu let 2013-14 by měly být dokončeny úpravy celého městského bytového fondu. Co je prioritou? Vlastně všechno, ale především kvalitní práce a odpovědnost. A co je v plánu? Bylo by to na seznam, ale třeba projekt „Sušice bez bariér”, který by město zase pozvedl o pomyslný stupínek výš. Prostě – v plánu je starat se o Sušici a její občany, starat se o to, aby se tu dobře a lépe žilo a pracovalo.”

 

Ing. Věra Marešová
„Mojí prioritou pro příští rok je právě plán. Tedy konkrétní Územní plán Sušice. Je to zásadní dokument, který ovlivňuje celé město a jeho občany, aniž si to všichni uvědomují. Proto je důležité ho připravit, projednat a schválit s plnou odpovědností. Spolupráce na jedné straně s autory nového územního plánu, architekty a projektanty a na druhé straně se všemi zastupiteli je mým úkolem tohoto roku. Věřím, že plán bude na konci tohoto roku schválen. Druhým úkolem, který jsem si předsevzala, je, ve spolupráci s odborem majetku, udělat jakousi inventuru nemovitého majetku města, tedy domů, bytových a nebytových prostor. A dále podle konkrétního stavu a možností úprav a využití jednotlivých nemovitostí navrhnout zastupitelům řešení, buď další využití nebo prodej. Jedním z těchto objektů je např. dům v ul. Na Vršku, který v loňském roce opustila nejprve škola a potom knihovna. Ten by měl v letošním roce, po drobných stavebních úpravách, začít fungovat jako „Spolkový dům”. Prostory zde budou nabídnuty k pronájmu organizacím a subjektům, které nezřizuje město. Nejvíc se v letošním roce těším se na „PROMĚNU SANTOSU.”

(as)

Převzato ze SN se souhlasem dotazovaných a redakce Sušických novin.