Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Pašijový týden - ZELENÝ ČTVRTEK


    ZELENÝ ČTVRTEK

     

    zeleny ctvrtek

     

     

    Velikonoce začínají ve čtvrtek, pátý den svatého týdne a předvečer velikonočního tridua (tří nejdůležitějších dnů Velikonoc, kdy byl Ježíš umučen, pohřben a poté vzkříšen). Tento den získal svůj český název poněkud podivně. Původně se totiž jmenoval německy Greindonnerstag, tedy lkavý (plačtivý) čtvrtek. Jenže ze lkavého se stal zelený. Jak?

    Lidé jsou líní pořádně vyslovovat a byli vždy, a tak se z přídavného jména grein, stalo časem grün a z lkavého čtvrtka čtvrtek zelený.

     

    Na Zelený čtvrtek si dejte kopřivy

    Tento den byl každý měl sníst něco zeleného, a tak hospodyňky nejčastěji vařily polévky, do kterých daly jarní bylinky, tedy kopřivy, hluchavky, bršlici a další, které už stačily vykouknout ze země. Zvykem bylo také jíst pro zdraví špenát nebo zelí. V domácnostech se vařila sladká kaše s medem a pekly se Jidáše, podlouhlé kroucené sladké pečivo, které mělo připomínat provaz, na němž se Jidáš oběsil.

     

    Na Zelený čtvrtek si připomínáme poslední večeři Páně, tedy poslední večeři Ježíše Krista s Apoštoly. Byla to chvíle, kdy Kristus ustanovil tajemství eucharistie, tradici svatého přijímaní a myl apoštolům nohy. Poté odešel Ježíš Kristus do Getsemanské zahrady na modlitby, tam byl zajat vojáky a odveden. Jidáš jej za 30 stříbrných zradil, „Jidáši, polibkem mne zrazuješ?“ – vytkl Ježíš Jidáši jeho čin v zahradě Getsemanské, když právě polibkem ukázal příchozím vojákům, který z mužů je Ježíš. Ježíše tak vojáci odvedli a zoufalý Jidáš se ještě té noci oběsil.Proto se lidé na Zelený čtvrtek chodívají modlit do zahrady a líbají zem na památku Ježíše Krista klečícího a modlícího se v zahradě a na důkaz úcty k matce zemi a k Bohu.

     

    Jidáše se ale jedly až na Velký pátek! Kdo jej snědl, toho prý celý rok chránil před hadím uštknutím a proti bodnutí létavého hmyzu, jako jsou vosy a včely. Zajímavé je, že před nebezpečím chránil jenom ten jidáš, který byl doma pečený. Kupované takovou sílu neměly. Pečený jidáš se pak také hodil do studny, aby zajistil čerstvou vodu, nebo ho dostal dobytek, aby byl celý rok zdravý.

     

    Nejslavnostnějším jídlem tohoto dne je večeře. Krásně se ustrojíme a přichystáme čistý a krásně prostřený, ne však přezdobený stůl. Pokud nemáme zelenou barvu v oblečení, aspoň ji máme na slavnostním stole, třeba ve formě ubrousků. Při prostírání pamatujeme, že je stále půst a máme vnímat pokoru.

    Součástí večeře musí být chléb – symbol 4 živlů a všedního života, dále ryba jako symbol celého postního období a pokory a voda jako přípitek, která symbolituje čistotu.


    Na závěr popijeme pohár červeného vína, jež je symbolem smrti a znovuzrození. Připíjí se na dobré vztahy a pospolitost. Pohár červeného vína je jednak připomínkou poslední večeře Páně a zároveň symbolem nového života. Tento pohár by měly popít i těhotné ženy, jimž v tento výjimečný den nijak neublíží. Měl by to být pohár pouze jeden (1-2 dcl), aby se zachovala úcta k tomuto rituálu, půstu a Svatému týdnu. Takže zbytek vína uložíme do lednice, kde na nás počká až na neděli.

     

    Přidáváme recept na  BABIČČINY JIDÁŠKY:

     

    Co potřebujeme:

    400 g polohrubé mouky, 50 g másla nebo margarínu, 40 g cukru krupice, 30 g droždí, 1/4 l mléka, 1 ks vejce, skořice, cukr, med, špetka soli.

    A JAK NA TO?

    Mouku prosijeme, osolíme, zamícháme a do dolíčku dáme polovinu cukru, rozdrobíme droždí, přilijeme vlažné mléko a tuk a necháme vzejít kvásek. Vypracujeme vláčné těsto, které se nesmí lepit na ruce ani vál, zakryté necháme vykynout podruhé. Vykynuté těsto vyklopíme na vál, vyválíme stejnoměrný plát, ten posypeme skořicí a krystalovým cukrem, stočíme do závinu, nakrájíme plátky, řezem je položíme na plech a lehce potřeme tukem a rozšlehaným vejcem.  Po vykynutí pečeme v troubě vyhřáté na 170-180 °C asi 25 minut, dorůžova.  Ještě horké jidáše namáčíme v medu (stačí je jen medem pokapat).

     

     

     

    ***

     

    Na Zelený čtvrtek večer vstupujeme do nejdůležitější části liturgického roku, do velikonočního třídení, které začíná nyní o večerní mši na Zelený čtvrtek, pokračuje na Velký pátek, vrcholí na Bílou sobotu o velikonoční vigilii a Neděli zmrtvýchvstání Páně. Je to oslava velikonočního tajemství Kristova, jeho utrpení a vzkříšení. Při zpěvu Gloria večerní mše zvoní zvony, které se pak na několik dní odmlčí. Říká se, že odletěly do Říma.  Zpět přiletí až večer na Bílou sobotu. Když zazní zvony naposledy, zacinkejte si penězi, aby se vás držely celý rok.

     

    Připomínají se dvě nejdůležitější události:

     

    Ježíšova večeře na rozloučenou ("poslední večeře"), při níž myje apoštolům nohy, ustanovuje eucharistii a zároveň je zrazen od Jidáše

    Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí...

     

    Zvuk zvonů a zvonků býval nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami. S těmi obcházely děti stavení ve vsi za každého klekání a za svoji službu dostávaly drobné odměny. Někde se obyčejné obcházení domů z řehtačkami proměnilo na skutečné honění maskovaného chlapce – Jidáše. Ten rychle vyběhl z kostela na hřbitov, na náměstí a do polí. Při jeho dopadení mu ostatní chlapci intenzivně hrkali a klepali kolem hlavy a pokřikovali popěvky o nevěrném Jidášovi a nevěrných židech.

     

    Lidé tento den vstávali časně a omyli se ranní rosou, čímž se ochránili před onemocněním šíje a dalšími nemocemi. Paní domu si ale musely pořádně přivstat, aby zametly dům ještě před východem slunce. Nečistoty z podlahy se vysypávaly nikoliv do koše, ale na nejbližší křižovatce. To mělo zaručit, že se v domě nebudou držet blechy. Jinde se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.

     

    Ani tento den se neměl nikdo s nikým hádat a ani si od nikoho půjčovat. Pak se mu celý rok vyhýbaly všechny hádky a našly si k němu cestu peníze. Zvykem také bývá, že kněží omývají chudým nohy. Jde o odkaz na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům.

     

     

    V poledne a večer se na určeném místě ve vsi shromažďovaly děti, hoši i děvčata. V čele zástupu šel chlapec, který měl řehtačku a představoval Jidáše. V jiných krajích večer děti vybíhaly z kostela a ten kdo vyběhl jako první byl Jidáš, jinde to byl zrzavý chlapec. Běžely nebo procházely vesnicí a
    odříkávali:

     

    My Jidáše honíme
    a dřevem mu zvoníme.
    Kdo ho viděl, ať nám poví
    o nevěrným Jidášovi.
    Ó Jidáši nevěrný, cos to učinil,
    že jsi Pána Krista židům prozradil?
    Za to musíš v pekle hořit,
    s čertem, ďáblem se tam mořit.
    Až Jidáše chytíme,
    do ohně ho hodíme.

     

     

    Když skončili, zvolali: "Cruciferum ďáblum!" na znamení, že se již Jidáš smaží v pekle.

     

     

    K zelenému čtvrtku se také váže několik pranostik.

    Podle první můžeme odhadnout, jaké bude léto. Praví totiž: „Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.“Tak uvidíme. Další pak hovoří o tom, že Zelený čtvrtek je vhodný den pro výsadbu hrachu i obilí - "Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!" Pak až do Bílé soboty se nesmí orat či jinak s půdou zacházet, protože v ten čas v zemi odpočívá Kristus Pán, a kdo by půdou hýbal, tomu se na poli neurodí.

     

     

     

     

    Připomeňte si  také některé z velikonočních tradic, oživte je  u vás doma, nebo se jen na chvíli zastavte a v tichu poslouchejte... Možná některé z kouzel přijde i k vám.

    logo sumava uzdravuje

     

     

    (zdroje: cs.wikipedia.org,  www.ceskevelikonoce.cz, www.novinky.cz,www.facebook.com/pratele.ceskych.tradic, velikonoce.net, living.iprima.cz)

     

     

     

     

    Sdílet