Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Pašijový týden - VELKÝ PÁTEK


    velkypatek

     

    Křesťané si dnes připomínají ukřižování Ježíše Krista, je Velký pátek. Den přísného půstu je vzpomínáním na Kristovo utrpení a jeho vykupitelskou smrt. Celý den by se měl nést v duchu smutku, mlčení a rozjímání. Nezapomínáme, že smutek je součást života, a že nemusí být negativní. Obřady na památku Kristova umučení chystají katolické kostely, bohoslužby se konají také v evangelických sborech. Neslaví se mše svatá a nejsou povoleny pohřební obřady.

     Na Velký pátek byla výzdoba kostela chudá, bez květin a svící na oltáři. Písně se zpívaly bez doprovodu varhan a zvony mlčely.

    Velký pátek je prvním dnem Velikonočního třídenní (tridua). Předchází mu Zelený čtvrtek, kdy se připomíná poslední večeře Páně, a následuje Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.

     

    Jak to bývalo...


    Lidová tradice vypráví o údajném otevírání pokladů ve skalách - poklad prý označovalo světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí (to prý kvete od tří do devíti hodin), popřípadě otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Podle pověsti se na Veliký pátek otevírá i památná hora Blaník, kde spí  rytíři, kteří přijdou české zemi včas na pomoc, až jí bude nejhůře... Na Veliký pátek běžel každý ještě před východem sluncem k potoku, aby se v něm umyl. To vše kvůli údajné ochraně před nemocemi.

     

    S Velkým pátkem byly spojené také určité zákazy.

    Na Velký pátek se otvírá země, takže se s ní nesmí hýbat, a to ani na Bílou sobotu, jinak bychom zneuctili zem a bylo by zle. Nesmělo se ani  pracovat na poli, aby se nehýbalo zemí, protože to by rušilo klid v zemi odpočívajícího Ježíše Krista. Nesmělo se ani bílit, neboť by to nebylo nic platné a stěny by i tak zůstaly stále špinavé. Zakázáno bylo rovněž prát prádlo, protože se věřilo, že by se prádlo pralo ne ve vodě, ale v krvi umučeného Krista. Nesmí se nic sázet, plít a tak podobně. Nesmí se ani lézt po skalách. Je svátek Země.

    Na Velký pátek bychom měli jít do přírody a pozdravit bytosti, které v ní žijí. Měli bychom je uctít mlékem a tak si na procházku nezapomeňte vzít misku z přírodního materiálu, ideálně vyřezané z kůry, a mléko a dejte ji na nějaké nerušené místo. Krmení bytostí se provádí i na první jarní den.

     

    Co jíst na Velký pátek ?

    Podle tradic by osoby starší 14 let neměly jíst masité pokrmy a od 18 let tradice povoluje jen jednou denně se najíst do sytosti. 

    Drží se asi nejpřísnější půst z postního období, podobně jako na popeleční středu a zelený čtvrtek. Ten kdo chce přísný půst dodržet a nemá namáhavou práci, může tento den pouze pít vodu popřípadě k ní přikusovat chléb.

    Kdo se nechce přísně postit, připraví si k obědu dobrou bramboračku. Ta se tradičně připravuje na Velký pátek v Čechác. Jedí se jidáše mazané medem, pečené na Zelený čtvrtek.

    K večeři si dáme brambory na loupačku s máslem a mlékem nebo s tvarohem a jarní cibulkou.


    Ten kdo jidáše s medem pojí, bude zdráv po celý rok, musí to být však jidáše doma dělané.


    Pozor na přejedení!

    ---

    Pečou se mazance, je to jakýsi obřad patřící k Velkému pátku. Nechají se vychladnout a zabalí se do čisté utěrky a uloží se. Mazanec se jí až o neděli na Boží hod velikonoční, kdy se ráno vezme do kostela posvětit nebo jej posvětí celá rodina u slavnostního stolu, potom jej hospodář nakrojí a posnídá se.

    Večer se obětoval beránek, jako připomínka Kristovy oběti, ale pragmaticky i pro to, aby druhý den mohla být o nic méně tradiční jehněčí pečeně k obědu.

     

    Tam kde se předlo, se na Velký pátek spřádaly tzv. pašijové nitě. Těmi se pak pár stehů udělalo na košili a nositel tak byl ochráněn před zlými duchy. Tam kde se tkalo, se vyráběla pašijová látka a ještě ten den se ušila košile; ta prý ochránila majitele před bleskem.

    Dříve čeledíni vyháněli za rozbřesku koně do řek a potoků, aby se koním vyhnula nemoc. Děvčata ráno chodila a stírala rosu, aby byla chráněna před sluncem.

    Dokonce prý  o Velké, pátku vycházejí na souš i vodníci, kteří se pak v okolí řek prohánějí na koních.

    Byl to prý i den bosorek, které tajně na březích potoka čarovaly ...

     

    ---

    V noci na Bílou sobotu přichází nejdůležitější událost celých Velikonoc – mše připomínající vzkříšení Ježíše Krista. Začíná slavnostní svěcení ohně, vykřesaného z kamene a rozdělaného před vchodem do kostela.

    V mnoha domácnostech se zhasínaly ohně, paní domu z něj vzala polínko a přiložila jej na oheň před kostelem. Od něj se zapálila velká svíce, zvaná paškál (znáte rčení vzít na paškál), od které si pak zapalovali své svíčky věřící.

    Nebo si vzali polínko z posvěceného ohně a tím pak doma opět zažehli svůj oheň. Z ohořelých dřívek lidé dělali křížky a zapichovali je do pole, aby bylo úrodné. Popelem z ohně pak hospodář posypal louku, aby na ní bylo vždy dostatek zelené trávy pro dobytek. Na mnoha místech lidé třásli ovocnými stromy, aby je tak probudili ze zimního spánku.

     

     

    A jaký bude  váš Velký pátek?  Přejeme vám, aby byl především ve zdraví prožitý, pohodový a ve znamení radostných velikonočních svátků...

     

    easter-eggs-2145667 640

     

    Připomeňte si  také některé z velikonočních tradic, oživte je  u vás doma, nebo se jen na chvíli zastavte a v tichu rozjímejte... Možná některé z kouzel přijde i k vám.

    logo sumava uzdravuje

     

    zdroje: cs.wikipedia.org,  www.ceskevelikonoce.cz, www.novinky.cz,www.facebook.com/pratele.ceskych.tradic, velikonoce.net

     

     

    Sdílet