bozihodvelikonocni

Pašijový týden – BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ

bozihodvelikonocni

 

Dům provoní nadýchaný beránek, pokrmy dnešního dne se světily…

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ  / velikonoční neděle

 

Křesťané si v tento den (poslední den vleikonočnéího tridua) připomínají vzkříšení Ježíše Krista. Velikonoční svátky jsou pro křesťany hlavní událostí, pro ostatní zůstávají symbolem příchodu jara s barvením vajíček a vycházkami do (většinou už prosluněné) jarní  přírody. Je to den radosti a hodování po čtyřicetidenním půstu.

Svátky jara se neobejdou bez kuchyně a tradičních dobrot.

Po dlouhém předvelikonočním půstu se stravě  dostává na Hod Boží velikonoční zvláštního významu: mnoho zpráv při tom líčí, že o velikonočním hodu se lidé postili až do skončení bohoslužeb, a ani potom neobědvali maso: jediným svátečním přepychem bylo posvěcené pečivo. Někde pro chudobu nebo pro obyčej požívat jako první svěcený pokrm, jinde čas prožitý v kostele; místy proto ženy připravovaly sváteční oběd dopředu na už na Bílou sobotu. Dodnes nosí katolíci a pravoslavní velikonoční pokrmy k posvěcení: čím dále na východ, tím bohatší tradice svěcení pokrmů, tím objemnější obřadní koláč a košíky s uzenou šunkou i klobásami.

V kostelech hoří paškál (velikonoční svíce), který byl zapálen o Bílé sobotě, respektive o noční vigílii. Bylo zvykem, že lidé chodili na mše v novém, svátečním oblečení, aby tak přivítali nový život, který symbolizuje Kristovo vzkříšení.

 

 

Pokud patříte k těm, kdo zvyky a tradice rád dodržuje, pak vás určitě potěší, že hospodyňky neměly v tento den uklízet!

Pořádaly se různé taneční zábavy, zpívalo se a hodovalo, dívky barvily vajíčka, a to už od východu slunce.

 

Boží hod v kuchyni

K velikonočnímu hodu jako svátku křesťanů patří především beránek, podle bible obřadní pokrm Židů před jejich odchodem z Egypta. Jako symbol čisté oběti je beránek předobrazem křesťanských Velikonoc a podobenstvím Spasitele. Jako obřadní velikonoční pokrm a svěceninu známe beránka od středověku dodnes. V historických zprávách ale jen těžko poznáme, zda šlo o maso nebo pečivo.

 

Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční se ovšem různí. Typické pro velikonoční hodování jsou spíše kombinace masa, zvláště sekaného, s vejci nebo s pečivem, a také s kopřivami, libečkem i dalšími zelenými bylinkami. Různé nádivky a směsi.

 

Rozuměli tomu…

Zvláštní význam pro poznání Velikonoc mají vyjadřovací prostředky obyčejů a obřadů: mlčení a hřmot, zvláště projevy slova mluveného, zpívaného i psaného – zaříkání a lidové modlitby, duchovní písně, velikonoční hry, psané kolední lístky a další skladby, koledy a jiné obřadní písně, nápisy na kraslicích nebo vyšívané texty na darovaných šátcích.

 


kraslsice
 
 
Máte doma koledníky, kteří se připravují na zítřek? I když  jsou letošní Velikonoce o poznání jiné než ty předchozí, přesto se v rodinách určitě nějaká ta koleda  i s vyšupáním   uskuteční. A koledníci by neměli zapomenout na známou, nebo i méně známou koledou:

 

Hody hody do Provody*:

Hody hody do Provody,
Dejte vejce malovaný,
Nedáte-li malovaný,
Dejte aspoň bílý,
Slepička vám snese jiný
V komoře v koutku
Na zeleným proutku.

 
 (* PROVODA = první neděle po Velikonocích, zvaná též Provodní, nebo také Bílá neděle Provodní. Některé zdroje uvádí, že původní znění říkadla bylo „Pomni hody do Provody”. Pokud je to pravdou, můžeme již mnohem více poodhalit význam této říkanky. V překladu do současného jazyka bychom totiž řekli Nehoduj do první velikonoční neděle, což už začíná dávat smysl. Nehodování bylo výzvou ke střídmosti, tedy ke zdrženlivosti v jídle i životních radostech. V tento den se také konaly průvody novokřtěnců.
Původně byl Provoda  staroslovanský a pohanský jarní svátek zemřelých, něco jako dnešní dušičky. Jednalo se o jarní bujarou oslavu, během níž Slované vzpomínali na své mrtvé předky. Oslavy byly veselé a hojně se na nich pilo a hodovalo. V pozdějším (křesťanském) pojetí se pojmenování Provoda přesunulo z individuálních pohanských oslav na část křesťanské oslavy Velikonoc.)
 
 
vejce
Proutek se ohýbá,
Slepička kokrhá.

Dejte ji jísti,
Dejte jí píti,
Dejte jí semence,
Ona snese tři vejce.

Skoč panno do vody,
Pro ty černé jahody.
Proč bych já tam skákala,
Své sukýnky máchala,
Kde bych si je usušila?

 
 
 

Já jsem malej koledníček:

Já jsem malej koledníček tetičko!
Přišel jsem si pro červené vajíčko.
Vajíčko je červený a koláče bílý,
Jakpak se vám, panímámo, koledníček líbí?
A vy pane strejčku,
Dejte mě grešličku!

Pán Bůh vám to nadělí
Na zahradě, na poli i doma,
Budete mít co vyhánět ze dvora,
Z maštale hříbátka,
Ze chlíva telátka,
Z toho nejmenšího chlívka prasátka.

Moje zlatá panímámo
Vejce na mě kouká samo,
Prosím, aby mě bylo dáno:kolednik

Nešť je bílý neb strakatý,
Třeba bylo holubař,
Jen prosím, ať je kulatý.Kalamajka dávaj vajka,
Jedno bílé, dvě červené,
Naposledy malované.
Jak mě nedáš kopu vajec,
Vyženu ti muža na pec
A děvečku do kúdele,
Bude smrdět tři neděle!

 

 

Já jsem malý chocholáč:

Já jsem malý chocholáč,
Přišel jsem si pro koláč,
Koláče mi dejte,
Je se mně nesmějte!

Jestli mě ho nedáte,
Vaši dcerku nevdáte,
Ona bude v koutku sedět,
A škaredě bude hledět,
Pak se na to podíváte,
Že už ji víc nevdáte.
Já jdu na koledu,
Nesu si pytel,
Kdo mě ho dá plnej,
Bude můj přítel,
Kdo mě ho dá půl,
Vemu na něj hůl,
Kdo mě ho dá čtvrt,
Pošlu na něj smrt,
Kdo mě nedá nic,
Nepřídu tam víc!

 

 

Navařeno, napečeno, uklizeno, připraveno? Dopřejte  si chvilku blaženého klidu a ticha…

Možná některé z velikonočních  kouzel přijde i k vám.

logo sumava uzdravuje

zdroje: sarmatia.wordpress.com, cs.wikipedia.org,  www.ceskevelikonoce.cz, www.novinky.cz,www.facebook.com/pratele.ceskych.tradic, velikonoce.net

 

{jcomments off}