Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Velikonoční svátky - ČERVENÉ PONDĚLÍ


    velikonocnipondeli

     

    Velikonoční pondělí, také červené pondělí, den po Zmrtvýchvstání Páně,  se nese ve znamení rituálů, které bývají označované jako "přechodové" - symbolizují  přechod zimy k jaru.  Tato nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin v různých kulturách teologizována a zasazena do křesťanského rámce.

     

    Církevní oslava Velikonoc má zcela jiný rámec, jímž je Kristovo vítězství nad smrtí (tj. vzkříšení) – základní bod celého křesťanství. Velikonoční pondělí je v pořadí druhým dnem velikonočního oktávu (osmidení), kdy křesťané prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení.

    Z liturgického hlediska je pondělí rovnocenné následujícím dnům oktávu, ale historicky došlo k tomu, že pouze pondělí zůstalo dnem pracovního klidu.

     

    V minulosti krom toho bývalo zvykem, že po významných svátcích následoval jakýsi volný den (odtud např. Pondělí svatodušní či svátek svatého Štěpána). Tyto volné dny po svátcích doprovázely různé lidové zvyky, které byly součástí běžného života. V českých zemích i na Slovensku je zvykem chodit s pomlázkou. Pomlázka je z několika, většinou 6–12, nejčastěji vrbových proutků pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Šlehání přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek.

     

    Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí (mrskut a mrskání jsou názvy zažité především na Moravě, kde má zvyk velmi silnou tradici. V jiných regionech je možné se setkat s odlišnými výrazy pro totéž, např. šupání, vyšupat). Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro koledníky. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka neboli kraslice. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob. O pomlázce se zmiňuje již pražský kazatel 14. století Konrád Waldhauser.

     kraslice1

    Dosud  je nejznámějším zvykem, dodržovaným (zjeména na Moravě), pomlázka - šupání děvčat  a žen vrbovými proutky. Za to pak koledníci dostávají  barevné pentličky na pomlázky, malovaná vajíčka....

    Červená kraslice má speciální význam - je barvou Kristovy krve.

     

    Vajíčka – kraslice

    Ze jména pohanské bohyně plodnosti Eostre vznikl název Easter, anglické označení Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták. Vajíčko je tedy prastarý symbol života, plodnosti a vděku. Už v dávných dobách se jim přisuzovala magická moc, která se zvyšovala obarvením. Červená barva hrála důležitou roli, neboť je to barva krve a rovněž s ní spojeného života.

     

    Zdobená vejce se užívala nejen při jarních obřadech, ale také při narozeních, svatbách a pohřbech. Protože kultovní smysl nemělo darování, ale požití jejich obsahu, zdobila se od nepaměti vařená. Zvyk jíst vajíčka na Velikonoce souvisí patrně s velkým půstem, při němž se nesměla jíst ani vejce, a proto lidé nedočkavě čekali, až postní doba skončí.

     

    Tradice dávat velikonoční vajíčko pochází patrně až ze starého Egypta. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl pak obyčej zdobení kraslic, který se krajově velmi různí, stejně jako pojmenování. Kraslice je prý slovo východočeské a znamená červené velikonoční vejce. Zvyk zdobení kraslic pochází teprve z druhé poloviny 19. století.

    kraslice2

    Pomlázka

    (pamihod, mrskút, kyčlovanka, tatar, žíla, metla, karabáč, kyčka, šibák, šibačka…)

    Pomlázka, (po)omlazení, vyrobené z mladých vrbových proutků, měla ženám předat mládí a sílu těchto proutků. Pánové a chlapci by si měli plést z proutků pomlázku nebo tzv. žílu a ženy by se měly nechat tímto proutkem vyšlehat, aby omládly a zkrásněly.

     

    Pro každou ženu v minulých letech to byla čest a tzv. staré panny (ženy nad 25 svobodné a neprovdané) měly naději. Vajíčko jako odměna za omlazení znamená symbol nového života, vzkříšení. Potom tedy zapomeňme na Botox a nechme se pořádně vyšlehat na Velikonoční pondělí. Můžeme poučit muže, že správně se šlehá jen mašlemi a po zádech nikoliv po hýždích, jak je u našich koledníků zvykem.

     

    Na koledu mohou jít  muži samozřejmě i odpoledne, ovšem mohou si  vysloužit studenou sprchu. Ta má symbolizovat probuzení mládence, aby příště přišel včas. Ano, dříve chodili za dívkami pouze mladí nezadaní muži. Pokud přijali za mrskačku vejce (v té době většinou červené barvy), měli by opětovat lásku dané dívky, jinak by měli vajíčko vrátit.

     

     

    Koleda, koleda proutek z vrby,
    mlsný jazýček mě svrbí.
    Koleda, koleda holoubek
    dejte něco na zoubek

     

    Dnešní koledníci kromě vajíček tradičních a tradičně zdobených dostávají  hlavně vajíčka čokoládová, různé pamlsky, drobné peníze, dospělí i skleničku něčeho "na zahřátí". A jakou koledu nosívají domů vaši koledníci?

     

    ***

    Přejeme ženám a dívkám, aby je vrbové proutky (užité  na mrskut s mírou) omladily, a všem příjemně strávené, ve zdraví prožité, Červené pondělí.

     

     

     

    logo sumava uzdravuje

     

    zdroje: cs.wikipedia.org,  www.ceskevelikonoce.cz, www.novinky.cz,www.facebook.com/pratele.ceskych.tradic, velikonoce.net

     

     

     

     

    Sdílet