(pan) Umění ve veřejném prostoru bylo tématem zajímavé besedy se sochařem Václavem Fialou, který vytváří několik prvků i pro sušický ostrov Santos. Zvonice (zatím bez zvonu) už na Santosu stojí a je připravena po osazení zvonem vítat vodáky na Otavě.
Do nového sušického kina se sešlo několik desítek diváků, aby si prohlédlo zajímavé snímky a poslechlo poutavé vyprávění světové uznávaného umělce. Místy spíš dobrodruha, ale s viditelnou láskou ke všemu, co vzešlo pod jeho rukama. Jeho sochy mají duši, tvar, strukturu, je třeba je cítit a prožívat.
Ovlivňuje a utváří náš všechno, čím jsme od malička, po celý život obklopováni. „V uvědomělém a kultivovaném prostředí máme potřebu být lepšími, v opačném případě často rezignujeme na podněty a propadáme zlobě a nezájmu,“ řekl Václav Fiala když promlouval o veřejném prostředí a vlivu který produkuje.
Václav Fiala
Zážitky z cest po světě, sochařských soutěží v Austrálii, hledání míst pro své objekty… to vše bylo ve vyprávění Václava Fialy spjato s lidmi, kteří se na konkrétních místech nacházeli. Byla v nich velkorysost i lačnost, přízemnost i volnomyšlenkářství, otevřený přístup nebo i tvrdošíjná zamítavost. Leckdy musel při tvorbě a realizaci svých děl bojovat s ostatními, někdy i sám se sebou.
Nadace Proměny která besedu s přednáškou v rámci projektu proměny ostrova Santos, v pondělí 22. října v sušickém kině, pořádala, nezapomněla ani na chybějící zvon – diváci mohli na jeho zakoupení přispět přímo na místě v rámci veřejné sbírky. Zvon ponese symbolicky poselství významné sušické osobnosti, Pátera Františka Ferdy, jehož léčitelské schopnosti a lásku k lidem i přírodě si tak lidé mohou hlasem zvonu připomínat.
Kromě zvonice přibudou na Santosu ještě dvě další Fialova díla – Pavilon na poslouchání ticha a Dům na pozorování oblohy. Všechny jeho sochy a prvky jsou citlivě tvarované a volené s ohledem na prostředí ve kterém mají být funkční.
