Budky pro sovy (19.4.2013)
Jedním z faktorů, které ohrožují sovy, je nedostatek vhodných hnízdišť. Tyto královny noci si ve většině případů nestavějí vlastní hnízdo, ale využívají dutiny stromů, hnízda jiných ptáků a také tmavé kouty v lidských sídlech. Staré stromy, vhodné pro vytvoření sovího hnízda, jsou však káceny, v lidských obydlích dochází k ničení hnízd při opravách, a tak sovy čím dál častěji mají potíže s umístěním svého hnízda. Sovám se hartmaničtí skauti rozhodli pomoci instalací hnízdních budek. Oslovil nás jeden z tatínků dětí, který budky obstaral. My jsme je pak v rámci jedné schůzky natřeli a v pátek 19. 4. 2013 jsme je během další naší oddílové schůzky jeli umístit.
Tři budky, tři terénní auta, tři zaměstnanci NP Šumava a 13 členů našeho oddílu vyrazili rozmístit nová obydlí pro sovy v místech za bývalými Stodůlkami, kde po počátečním zaváhání a důkladných spekulacích byla umístěna první budka. Děti se bavily myšlenkou, že sovy si vybraly a označily daný strom drápkem. Veselá nálada náš oddíl nikdy neopouští. Druhá budka byla umístěna na borovici v místech Prostředních Paští a poslední kdesi v Radkovském lese.
Snad se sovy v nových obydlích brzy zahnízdí a budou se v nich cítit jako doma!
Sázení stromků (1.5.2013)
Svátek práce oslavil skautský oddíl Gabrety Hartmanice pekelnou dřinou v podobě sázení stromků. Akce to pro nás nebyla nová, už loni jsme osázeli paseku mezi Pustinou u Dobré Vody a bývalými Stodůlkami, která vznikla po řádění kůrovce na smrkové monokultuře. Na rozdíl od loňska, kdy jsme sázeli čistě jen buky, jsme letos sázeli jedle a smrčky a společně s buky, které byly osázeny již dříve, jsme vytvořili tzv. Hercynskou směs – velice odolný smíšený les.
Náš oddíl se sešel na Staré Huti, kde se setkaly družiny z Hartmanic a Hlavňovic, celkem neuvěřitelných 27 dětí, 4 vedoucí a dokonce 2 psi. Poté, co jsme se přesunuli k první pasece směrem na Radkov, jsme se chopili nářadí, donesli si stromky a vrhli se plni elánu a nadšení do práce. Hlavňovický vedoucí Peťa Havlíček nám vysvětlil, co a jak, a už jsme mohli začít kopat a sázet.
Po osázení první paseky a krátké přestávce, kdy jsme se posilnili nejrůznějšími pochutinami opečenými nad ohněm (od vuřtů přes pečivo, jablka a dokonce i „hady“ z těsta), jsme osázeli další dvě menší paseky. Sil už pomalu ubývalo a ke konci dne jsme byli sedření, ale vidina toho, že pomáháme Šumavě, nás hnala dál. Část peněz, které jsme sázením stromků vydělali, pošleme dodatečně na účet sbírkového konta Pomozte dětem a zbytek necháme na odměny za téměř završený skautský rok. Ještě nás ale brzy čeká Úklid Šumavy, kdy se vypravíme uklízet trasu k Černé mu a Čertovu jezeru a hlavně tábor, na který se už nemůžeme dočkat! A to vím, že mluvím nejen za děti, ale hlavně za vedoucí!!!
Text i foto : Petra Divišová
